Czech Open 2015: První velký titul pro juniora Šaškova

Po dvou letech se největší tuzemský turnaj Czech Open vrátil do tělocvičny satalické základní školy. Počet účastníků se nakonec vyšplhal na pěkných 115 hráčů, přičemž ze zahraničí jich přijelo přes čtyřicet. Nejsilnější výpravu – v čele se třemi hráči první světové dvacítky – do Prahy podle očekávání vyslalo Rusko. Jako obvykle se účastnili například Slováci, Němci či Chorvaté. Poprvé k nám zavítali tři stolní hokejisté a jedna stolní hokejistka z Litvy, tedy ze země, kde se Stiga hokeje poslední roky vyrábí. Organizátor si může akorát sypat popel na hlavu za to, že místo litevské vlajky vyvěsil například švýcarskou, ačkoli ze země čokolády dorazil snad jen Michal Hvižď. 

Turnaj pořádal klub HCS Žabka Praha, který bude mít letos na starosti také organizaci mistrovství republiky. Největší kus práce odvedla tradičně rodina Matouškových. Přestože se ještě v páteční podvečer místo hokejů chystal guláš, před půlnocí už se v tělocvičně blýskalo více než padesát ledových ploch a Filip Hamáček se ukládal ke spánku mezi stoly č. 13 a 14.

V sobotu se za zvuků Jóžina a U tří louží rozjely dopolední boje. Postupový klíč byl poměrně mírný – z každé ze šesti základních skupin postupovalo do finálových skupin A1 a A2 po osmi hráčích, takže nikdo z širší špičky neměl nejmenší potíže. Za největší překvapení můžeme nejspíš označit hladký postup Marka Ćurkoviće.

Odpolední skupiny v plném proudu. Foto: Miroslav Černoch

Po návštěvě satalických restauračních zařízení nastal čas výkonnostních a finálových skupin. Kdo čekal, že ve skupině E půjde o zápolení v pohodovém tempu, ten byl na omylu. Ve čtrnáctém kole se celá hala otřásla zaryčením Lukáše Kahouna, který zrovna obdržel branku od nejlepšího nováčka turnaje Adama Herolda a se slovy „já to snad prohraju“ si minutu před koncem zápasu lehl na zem. Nakonec bral zkušený borec a favorit skupiny alespoň třetí příčku. Ve finále se utkala rodinná dvojice, otec a syn Jelićićovi. Úspěšnější byl mladší Robert.

Ve skupině D se ve finále střetli ostřílení harcovníci Pavel Pohořalý a Jan Hlůžek, které jsme na pohárových turnajích zvyklí vídat výše. Oba si na turnaji mohli připadat tak trochu jako doma – Pavel hrál celé déčko na stolech ze své vlastní klubovny, zatímco Honza v letošní sezóně chodí trénovat do satalické jídelny. Po tuhém pětizápasovém boji se z prvního místa radoval teplýšovický sympaťák. Pohárek za třetí příčku si domů odvezl David Dvořáček.

Skupinu C včetně play off bez jediné prohry opanoval Roman Mančík. Vzdorovat mu nedokázal ani německý junior Leon Haussknecht, který si v semifinále poradil se třetím Tomášem Waclawkem.

Béčko nabídlo obrovsky vyrovnané bitvy na solidní úrovni. Do semifinále postoupil z prvního místa nadějný Michal Kobrle, který však v pěti zápasech podlehl Magoru Pappovi z Maďarska. Toho ve finále rovněž po pěti utkáních zdolal Karol Hudec.

Po odpoledním zápolení ve finálových skupinách A1 a A2 už v turnaji zbývalo pouhých 24 hráčů. V předkole play off se o největší překvapení postaral litevský Simonas Pleikys, když po sedmi zápasech s minimem branek vyřadil domácího Daniela Matýska. V osmifinále dohrál nejvýše nasazený Alexej Titov – odcházel poražen už po čtyřech zápasech s Lukášem Turoněm. Ve čtvrtfinále skončili svou pouť turnajem Petr Tměj, domácí Zdeněk Matoušek, soustředěný Švéd Markus Nilsson i enfant terrible českého stolního hokeje Michal Hvižď.

Napínavou bitvu přineslo i osmifinále mezi Andrejem Voskobojnikovem a Janem Dryákem. Foto: Miroslav Černoch

Zatímco žabáci uklízeli stoly, Lukáš Turoň po pěti zápasech s Andrejem Voskobojnikovem slavil postup do finále. Soupeřem mu měl být Michail Šaškov, který vyřadil Patrika Petra. Vynikající obranu ruského juniora komentoval Patrik suše: „Já nevím, jak mu dát góla.“

Souboj o třetí místo se nesl v poklidné atmosféře. Divákem byl snad jen Miloš Ševr, který už se mimochodem těší na pořádání MS 2017, o němž se rozhodlo o polední přestávce v jedné z místních šaten. Z bronzu se nakonec těšil Voskobojnikov.

Zápasům ruského juniora otcovsky přihlíží Kiril Storčak. Foto: Miroslav Černoch

Ve finále se očekával vyrovnaný souboj a odveta za loňské osmifinále. Šaškov však dokázal Turoně opět porazit, tentokrát v šesti zápasech, a radoval se z prvního velkého vítězství v kariéře. 

A tak skončil poslední turnaj Super Series této sezóny. Světová Tour nás ještě zavede na menší turnaje do Kyjeva, Berlína a Montrealu. S Českým pohárem se rozloučíme v Jihlavě, kde se můžeme těšit na souboj o celkové vítězství mezi Patrikem Petrem a Zdeňkem Matouškem. Ve všech ostatních kategoriích (stejně jako o nominaci na letošní MS) je již v podstatě rozhodnuto.

Kdo je Simon Thomas? Rozhovor s novým prezidentem ITHF

Náš blog o stolním hokeji přináší první mezinárodní interview: vyzpovídali jsme Simona Thomase (Velká Británie), nového prezidenta ITHF, který se po MS 2015 v Petrohradě ujme úřadu, v němž právě končí Bjarne Axelsen (Dánsko). Otázky v anglické verzi kladl Tibor Varga, do češtiny přeložil Kryštof Herold.  

STOLNÍ HOKEJ A ŽIVOT

Simone, byl jsi zvolen novým předsedou ITHF. Mnoho našich čtenářů i hráčů z celého světa se určitě zeptá: Kdo je Simon Thomas? Podle světového žebříčku jsi britským občanem. My se s tebou ale pravidelně setkáváme na českých turnajích. Navíc ještě pořádáš Berlin Open. Vypadá to, že jsi člověk bez hranic…

Ano, státní příslušnost považuji za pouhý kus papíru. Moc velký význam jí nepřikládám. Myslím, že kdyby takhle uvažoval každý, bylo by na světě lépe.

Jak ses stal členem klubu Stiga Big Band Praha?

Prvního Českého poháru (kromě Czech Open) jsem se zúčastnil roku 2011 v Třinci. Cestou do Prahy jsem pak ve vlaku potkal kluky z Big Bandu a vypili jsme pár piv. Od té doby jsem s nimi chodil pít po každém turnaji. Zanedlouho mě začali přesvědčovat, abych vstoupil k nim do klubu. Brzy jsem si uvědomil, že dokud na to nekývnu, budou do mě neustále lít Jägermeistera, a tak jsem se k nim přidal!

Kdy jsi začal hrát stolní hokej? Jak ses o něm dozvěděl?

Se stolním hokejem jsem se setkal v roce 2006. Moje děti zrovna nastoupily do školky a má žena se tam spřátelila s jednou maminkou. Tak jsme uspořádali takovou víkendovou sešlost dvou rodin. Ženy si povídaly a děti si spolu hrály, takže já jsem musel přijít na to, jak si ukrátit čas s druhým tátou, kterého jsem neznal. Byl to Thomas Haussknecht. Jeho bratr dal zrovna Thomasovým synům dárek: stolní hokej. Velikostí byl proti Stize asi poloviční, ale užili jsme si s ním velkou legraci. Hráli jsme to snad několik hodin, jen my dva v jedné místnosti. Naše ženy říkaly, že je divné, jak tam spolu jsme celou věčnost, aniž bychom na sebe promluvili. My ale samozřejmě celou dobu komunikovali: na hrací ploše. Po chvíli jsme spolu začali i skutečně mluvit. Ukázalo se, že jeho bratr byl na několika německých turnajích ve Stize a Thomasovi pověděl, jak ohromně dobří hráči tam byli: dokázali dokonce „kombinovat“, přihrávat puk z jednoho hráče na druhého. No teda! Jak jsem slyšel o těchto extrémních dovednostech, pomyslel jsem si, že to zní jako zábava. Tak jsme si na internetu našli místní berlínskou ligu a rozhodli se, že ji omrkneme.

Nejhorší prohra v životě?

Těch bylo! Jednu porážku, kterou si pamatuju obzvlášť dobře, jsem zažil na berlínské lize. Jeden hráč mě v play-off porazil pasivní hrou. Přihrával si třeba pořád dokola mezi křídly za bránou. Hrozně mě štvalo, že jsem takhle prohrál. Dokonce jsem se ještě nějakou dobu po turnaji přistihl, jak jsem pořád naštvaný, a řekl jsem si: „Tohle je hloupý. Rozčiluju se tu nad hrou, kterou původně vymysleli pro děti!“ Vlastně jsem se rozhodl se stolním hokejem úplně přestat. A taky jsem přestal. Tři roky jsem nehrál.

Nejhorší prohra v životě :-)

Jednoho dne pak má žena řekla, že bych měl svůj starý hokej vyndat a ukázat ho dětem, které mezitím vyrostly dost na to, aby mohly hrát. Potom netrvalo dlouho, abych dostal chuť se zase vrátit. Ale slíbil jsem si, že tentokrát to nebudu brát vážně. Když to není zábava, nestojí to za to.

Teď se tedy snažím stolní hokej brát s humorem. Když se na turnaji rozhlédnete kolem, uvidíte, jak do toho všichni jdeme na 100 % a hrajeme tuhle „hru pro děti“, jako by na ní záležel náš život, což je super, ale taky je to poměrně legrační, když se nad tím zamyslíte. Na jednu stranu je to opravdový sport. Na druhou stranu je docela šílené, čím my stolní hokejisté trávíme čas. Tahle podivuhodná dichotomie se mi vážně líbí. 
  

 

---

ITHF A MEZINÁRODNÍ SCÉNA

Když porovnáš mezinárodní stolně hokejovou scénu, řekněme, před pěti lety s tím, jak situace vypadá dnes, co se změnilo? Které z těch změn jsou podle tebe k lepšímu?

Tou nejzřetelnější změnou je vzestup Ruska, které nahradilo Švédsko na místě nejsilnější země stolního hokeje. Každého to samozřejmě netěší, ale je na tom dost pozitivního. V Rusku na rozvoji stolního hokeje opravdu tvrdě pracují. Jako správce světového žebříčku musím každý týden vytvářet profily všech nových hráčů, a proto mám dobrý přehled o tom, kde se toho děje nejvíc. Je mi tedy jasné, kdo v téhle oblasti odvádí největší kus práce. Myslím si, že mnozí z těch, co si stěžují na ruskou nadvládu, by se měli podívat, jak jí bylo dosaženo, a měli by se snažit to ve své zemi napodobit.

Co je v současnosti pro mezinárodní stolní hokej podle tebe nejvíce potřeba? Co pro to může udělat ITHF?

Tak například se potřebujeme dostat k více lidem. Musíme společnosti Stiga pomoci udělat z naší hry skutečně celosvětový fenomén. Pokud nedojde k rozšíření, onen nevyhnutelný den, kdy se Stiga nakonec rozhodne přestat hokeje vyrábět, přijde spíše dřív než později.

Jednou z cest k rozšíření by podle mě mohla být změna v tom, jak informujeme o dění na turnajích. Jestliže chceme oslovit širší publikum, musíme hru prezentovat takovým způsobem, který baví nováčky. Spousta videí ke stolnímu hokeji na YouTube ukazuje akorát jeden zápas za druhým. To sice může zajímat zkušené hráče, ale nováčky to nudí.

V dnešní době běží v televizi, alespoň tady v Německu, spousta pěveckých soutěží. Jsou vážně oblíbené. Nezahrají vám jen písničky a na konci neřeknou, kdo vyhrál – to by bylo nudné. Místo toho dělají rozhovory, ukazují, jak účastníci na soutěž cestují, natáčí je, když mluví o svých snech a přáních. Takže když je pak vidíte zpívat, víte, kdo jsou ti lidé zač, a je to zábavnější. Myslím, že kdybychom takhle prezentovali stolní hokej, mohli bychom získat více příznivců.

Nejlepší film o stolním hokeji, co jsem kdy viděl, je „Table Hockey: The Movie“, film o kanadských hráčích, kteří si jedou zahrát do Švédska. Dobře se na to kouká, protože tam je humor, rivalita atd. Není to pak jen o kouscích plastu jezdících po ploše, je to osobní příběh.

Chci něco podobného zkusit letos na Berlin Open 2015. Jasně že chci taky hrát, takže nebudu moci jen filmovat. Žádám ale hráče, aby pomohli a natočili svou cestu na turnaj, udělali rozhovory, filmovali, jak chodí po památkách, atd. Zápasy by se samozřejmě měly natočit taky. Ale místo toho, aby tam byla spousta pětiminutových utkání, by ten film měl ukázat sestříhané nejlepší momenty se zpomalenými opakovanými záběry, aby nováčci mohli sledovat, co se děje. Bylo by to určitě lepší s profesionálním filmovým štábem nebo i se studenty filmové školy. Tohle je však jen experiment. Možná to nevyjde, ale bude radost to zkusit.

Představte si profesionální reportáž z mistrovství světa natočenou v tomhle stylu. Bylo by skvělé, kdybychom byli schopni přesvědčit Stigu, aby to zaplatila. Náš sport by tak zaujal více lidí různě po světě – třeba v Číně. Ukažte v Číně tuhle hru tím pravým způsobem, a než byste řekli švec, Stiga tam prodá tisíce hokejů.

Kdybys mohl během svého úřadování změnit pouze jednu věc, co by to bylo? S jakými dalšími problémy by ses chtěl vypořádat?

Rád bych změnil pole působnosti turnajových pravidel. Podle mě je zřejmé, že byla zamýšlena pouze pro mezinárodní turnaje, tj. turnaje World Tour a mezinárodní šampionáty. Lidé, co organizují vlastní místní ligy, by neměli mít za povinnost vycházet vstříc všem těm požadavkům. Měli by také mít možnost vyzkoušet nové hrací systémy. Upravil bych to tak, aby turnajová pravidla platila jen pro mezinárodní turnaje, zatímco pro zbytek by bylo jen pár základních požadavků. Herní pravidla by samozřejmě platila všude.

Přátelský rozhovor s Peterem Ostlundem

Také bych chtěl zemím usnadnit získání hlasovacích práv. V současnosti je ITHF na poli stolního hokeje „světovou“ autoritou, ale hlasovat smí pouhých 13 zemí. Takže si myslím, že bychom měli zmírnit požadavky nutné pro získání členství. Musíme si ale dávat pozor, aby nové členské asociace vedly interní diskuze nebo měly hlasovací systém, protože hlas národních delegátů by měl být hlasem celé asociace, nikoli pouze osobním postojem delegáta.

Další změnou by bylo více transparentnosti. O hlasování národních delegátů by měli být zpraveni všichni, ne jen delegáti. Potom by jednotliví hráči mohli sledovat, co se děje, a dát pozor na to, aby delegáti znali jejich názor. Taky si myslím, že bychom jednotlivé hráče neměli odrazovat od toho, aby ohledně důležitých otázek kontaktovali přímo výkonný výbor. Nedávno výboru napsal Petr Sládek, když ho hodně trápil jeden problém, a vyjádřil se za skupinu hráčů, ne jenom za sebe. Mně bylo ale řečeno, abych mu neodpovídal, protože není národním delegátem a v současnosti je pravidlem odepisovat pouze jim. Podle mě by výkonný výbor měl vycházet hráčům vstříc a náš názor by měl znát kdokoli, kdo ho chce slyšet.

---

BERLIN OPEN 2015

Na závěr pohleďme do velmi blízké budoucnosti: letošní Berlin Open se koná za dva týdny. Čím se tento turnaj liší od zbytku světových turnajů?

Má větší šťávu! :-)

Kromě toho, že se letos snažíme natáčet, použijeme také „znělku naruby“. Je to přesně naopak než obvykle: hudba hraje po celý zápas kromě posledních 30 sekund, kdy je ticho. Na konci není žádné odpočítávání, takže hráči přesně neví, kdy utkání skončí, čímž je závěr zápasu napínavější. Aby tohle fungovalo, musíme samozřejmě hráčům zakázat použití vlastních časovačů.

Zavádíme také cenu fair play. Kdokoli se během turnaje stane svědkem pozoruhodné ukázky fair play, může nominovat daného hráče tím, že situaci popíše organizátorům. Pokud na závěr turnaje organizátoři usoudí, že mají vhodného kandidáta, udělí mu cenu. Počkejte, až uvidíte, jak úžasná ta cena je! (…) Promiňte, musel jsem se na chviličku odmlčet, abych si otřel slzy, poněvadž ta cena je skutečně předmětem nesmírné krásy.

Celkově vzato, díky zeměpisné poloze Berlína k nám vždycky dorazí zajímavá směsice hráčů. Obvykle tu je několik Skandinávců ze severu a Češi a Švýcaři z jihu. Letos přijede i skupinka ukrajinských hráčů. A dokonce mistr světa Atis Silis mi pověděl, že by se rád zúčastnil. Prý to chce spojit s návštěvou svého příbuzného ve Frankfurtu, ale já myslím, že znám pravý důvod: mistrovství světa už vyhrál a teď hledá větší výzvy, takže mu zrak padl na metu nejvyšší – Berlin Open!

Není také žádným tajemstvím, že berlínské ženy mají české muže za neodolatelné, ale doufám, že to nikoho ze čtenářů neovlivní v rozhodnutí o tom, jestli se má nebo nemá zúčastnit.

Díky - a přejeme hodně štěstí s Berlin Open i s ITHF! 

ITHF Interviews: Who is Simon Thomas?

Our blog about Czech table hockey brings the first international interview with Simon Thomas (GB), the new ITHF President who will take over from Bjarne Axelsen (DEN) after the World Championship 2015 in St. Petersburg. Questions asked by Tibor Varga, the interview translated to Czech by Krystof Herold. 

TABLE HOCKEY AND LIFE

Simon, you have been elected a new ITHF President. Many of our readers and players worldwide will certainly ask: who is Simon Thomas? According to the WR you are a British citizen, but we regularly meet you at Czech tournaments. On top of that, you organize Berlin Open. It seems you were born to be international...

Yes, for me, nationality is just a piece of paper. It doesn't mean that much to me. I reckon if everybody thought that way, the world would be a better place.

How did you become a member of the Stiga Big Band Club in Prague?

The first Czech Cup tournament I visited (except for the Czech Open) was in Třinec in 2011. On the train back to Prague afterwards, I met the Big Band guys and we drank some beers together. From then on, I went drinking with them after every tournament. After a while, they started trying to persuade me to join the club. I soon realised that the only way to stop them forcing me to drink Jägermeisters all the time was to agree, so I joined!

When did you start playing table hockey? How did you learn about it?

I came across table hockey in 2006. My kids had just started kindergarten and my wife had made friends with one of the other mums there. So we had a weekend get-together between the two families. The wives were chatting and the kids were playing together, so I had to find some way to pass the time with the other dad, whom I didn't know. His name was Thomas Haussknecht. His brother had just given Thomas's sons a gift: a table hockey game. It was about half the size of a Stiga game. But it was great fun. We played that thing for maybe a couple of hours, just the two of us in the room. Our wives said it was weird that we had been in that room together for ages without saying anything to each other. But of course we were communicating the whole time: on the board. 

 

After a while, we started actually talking as well. It turns out his brother had been to a couple of Stiga tournaments in Germany and told Thomas how amazingly good the players were: they could even do "combinations", passing the puck from one player to the other. Wow! After hearing about these extreme skill levels, I thought it sounded fun, so we looked it up on the net, found a local league in Berlin and decided to check it out.

The worst defeat in your life?

The worst defeat ever :-)

There have been so many! One defeat that I remember particularly well was in the Berlin league. A player beat me in the play-offs with passive play, passing the puck behind the goal between wingers again and again, for example. I found it so irritating losing that way. Even quite some time after the tournament, I noticed that I was still angry about it and I thought: "This is stupid. Here I am getting all angry about a game that was originally designed for children!" In fact, I decided to quit table hockey altogether. And I did. I stopped playing for three years.

Then one day, my wife said I should take out my old hockey game and show it to our kids, who had since become old enough to play. From that point, it didn't take long until I was keen to get back into it. But I promised myself I wouldn't take it so seriously this time. If it's not fun, it's not worth doing.

So now I try to approach table hockey with a sense of humour. If you look around at a tournament, you see us all giving 100% and playing this "children's game" like our lives' depend on it, which is great, but it's also quite hilarious if you think about it. On the one hand, it's a serious sport. On the other hand, it's quite crazy what we table hockey players spend our time doing. I really like that interesting dichotomy.

---

ITHF AND THE INTERNATIONAL TABLE HOCKEY SCENE

When you compare the international table hockey scene, say, five years back with the situation as it stands now: what has changed? Which of these changes would you put on the plus side?

The most obvious change is the rise of Russia to replace Sweden as the dominant nation in table hockey. Of course, not everyone is happy about that, but there are a lot of positives. They are working really hard in Russia to develop the game. As world ranking administrator, I have to set up the profiles of all the new players each week, which gives me a good overview of where the most development is happening, and it's really clear to me who is doing the most work in this area. I think a lot of the people who complain about Russian dominance should look at how it was achieved and try to emulate that in their own countries.

What do you think is most needed for the international table hockey at the moment? What can ITHF do about it?

One thing we need to do is reach out more. We need to help Stiga make the game a truly worldwide phenomenon. If we don't expand, the inevitable day when Stiga eventually decides to stop manufacturing the game will come sooner rather than later.

I think one way to expand would be to change the way we report on tournaments. If we want to reach a wider public, we have to present the game in a way that novices find entertaining. Lots of table hockey videos on YouTube just show match after match after match. That can be interesting for expert players to watch, but novices find it boring.

These days, at least here in Germany, there's a lot of TV programmes about song contests. They're really popular. They don't just show the songs and say who wins at the end: that would be boring. Instead, they have interviews, they show the participants travelling to the contest, they film them talking about their hopes and dreams. So then when you see them performing, you know who that person is and it's more entertaining. I think if we present table hockey this way, we can reach a bigger audience.

The best film I've ever seen about table hockey is "Table Hockey: The Movie", about Canadian players going to play in Sweden. It's fun to watch, because there's humour, rivalries etc. So then it's no longer about bits of plastic moving around on a board, it's a personal story.

I want to try something like that this year at the Berlin Open 2015. Of course, I want to play as well, so I won't be able to just film. But I am asking the players to help by filming their journey to the tournament, conducting interviews, filming their sightseeing activities etc. Of course, matches should be filmed too. But instead of showing lots of 5-minute matches, the film should show edited highlights of the matches, with slow-motion replays so that novices can see what's happening. Of course, it would be better with a professional film crew, or even film students. But this is just an experiment. Maybe it won't work out, but it will be fun trying.

Imagine a professionally filmed report on the world championships in that style. If we could convince Stiga to finance it, that would be a great way to generate more interest in the sport worldwide – for instance in China. Show the Chinese this game in the right way, and before you know it, Stiga will be selling thousands and thousands of games over there.

If there was only one thing you could change during your time in office, what would it be? What other issues would you like to deal with? 

One thing I would like to change is the scope of the Tournament Rules. I think it's clear that those rules were intended only for international tournaments, i.e. World Tour and international championships. People running their local leagues should not have to meet all those requirements. And organisers should be free to try out new playing systems. I would change it, so the Tournament Rules just apply to international tournaments and only a few basic requirements apply to the rest. Of course, the Game Rules would still apply everywhere.

In Conversation with Peter Ostlund

I would also like to make it easier for countries to get voting rights. Right now, the ITHF is the "world" authority on table hockey, but only 13 countries can vote. So I think we should make the membership requirements less strict. But we have to be careful to ensure that new members have an internal discussion/voting system, because when their national delegate votes, it should be the voice of their whole association, not just the delegate's personal opinion.

Another change would be more transparency. When the national delegates are voting, it should be communicated to everyone, not just the delegates. That way, individual players can follow what is going on and make sure their delegate knows their opinion. I also think individuals should be encouraged to contact the executive committee directly on important issues. Not long ago, Petr Sládek wrote to the committee about an issue that he felt very strongly about, and he was speaking on behalf of a group of players, not just for himself. But I was told not to answer him because he is not a national delegate and the current policy is to only respond to national delegates. I think the executive committee should be there for the players and if someone wants our opinion, they should get it.

---

BERLIN OPEN 2015

Let us finish in the very near future: this year's Berlin Open is on in two weeks' time. How is this tournament different from other world tournaments?

It's sexier! 

Apart from the fact that we're trying to film it this year, we're also using an "inverse timer". So it's the opposite to the normal situation: music plays through the whole match, except for the last 30 seconds, which are silent. There's no countdown at the end, so players don't know exactly when the match is going to finish, which makes the final phase more exciting. Of course, for this to work, we have to ban players from using personal timers.

We're also introducing a fair-play award. Anyone observing a notable example of fair play during the tournament can nominate the player involved by describing the situation to the organisers. At the end, if the organisers decide that there is a suitable candidate, that player will receive a prize. Wait until you see how amazing the prize is! (...) Sorry, I had to pause there for a moment to wipe tears from my eyes, as the prize really is a thing of immense beauty.

In general, Berlin's geographical location means we always get an interesting mix of players. There are usually some Scandinavians from the north, as well as Czechs and Swiss from the south. This year we also have a group of Ukrainian players coming. And world champion Atis Silis has even told me he hopes to be there. He says it's because he wants to combine it with a visit to a relative in Frankfurt, but I think I know the real reason: he's won the world championship and is looking for greater challenges, so he has set his sights on the ultimate contest – the Berlin Open!

Of course, it is also well-known that the women of Berlin find Czech men irresistible, but I hope that doesn't influence any of your readers who are deciding whether or not to attend.

Thank you - and good luck with both Berlin Open and the ITHF! 

Tisková zpráva k Czech Open 2015

V sobotu 25. dubna se v Praze-Satalicích uskuteční XIII. ročník prestižního mezinárodního turnaje ve stolním hokeji, Czech Open. Turnaj je součástí světové série WTHT i Českého poháru a jako takový bude samozřejmě pokryt i médii. K tomuto účelu vydala Česká Asociace Stiga Game tiskovou zprávu, která je k dispozici na oficiálních stránkách www.stolnihokej.cz.

Z domácího úkolu se zrodila spousta stigových reportáží ze zahraničí

Na facebookovou výzvu k přihlášení "zahraničních reportérů" jsem tento týden jako odpověď obdržel odkaz na web Tomáše Kahouna mladšího. To, co jsem po načtení stránky uviděl, mě opravdu překvapilo: od ledna roku 2014 jsou zde popsány všechny světové turnaje. Nechybí ani sekce o historii a odkazy na výsledky předchozích ročníků. Spousta mravenčí práce a hlavně zápalu je vidět na každém kroku, a to autor skromně tvrdí, že čeština není jeho silnou stránkou.

Stránky vznikly úplně "náhodou" jako součást školní výuky informatiky, ale Tomáš je nepřestal aktualizovat ani poté, co jejich původní funkce úspěšně splnila svůj účel. Díky tomu teď můžeme sledovat vše o zahraničních turnajích nejenom na oficiálním anglickém webu ITHF, ale i v českých reportážích, které Tomáš dává na web prakticky ihned při sledování živých výsledků a webového streamu.

Věděli jste o Tomášově webu, nebo vás jeho existence překvapila jako mě? Znáte jiný web o stolním hokeji, který naprosto uniká pozornosti našich hráčů? Napadá vás, jak Stigu lépe propagovat? Tak nám dejte vědět v komentářích, ať se dobré věci neztratí ve virtuálním moři... 

http://stiga7.webnode.cz/

Vítězem soutěže o startovné na Czech Open je Jan Dryák

Nejen turnaje, ale i fotosoutěže se rozhodl vyhrávat jeden z aktérů vítězné fotografie, Honza Dryák. Ať již stál za objektivem kdokoli, zaslaná fotka byla právě od něj. Honza má tím pádem start na Czech Open 25.dubna zdarma - ke smůle fotografa, který se pro jistotu rozhodl zůstat v anonymitě :-) Uvidíme, jak blízko se Honza k vítězství propracuje příští sobotu - přihlášených hráčů je zatím 91 a počet by měl ještě narůst registrací hráčů přímo v místě konání.

Soutěžní fotografie si můžete prohlédnout v jednom z minulých příspěvků, jako bonus přidáváme ještě jednu, která sice dorazila až po uzávěrce, ale rozhodně stojí za to - tak ještě jednou, Pepo děkujem!

 Konečné výsledky hlasování 

Česká republika bude hostit MS 2017 ve stolním hokeji

Jen pár týdnů před zahájením MS v ledním hokeji v Praze a Ostravě dorazila důležitá zpráva o pořadatelství světového šampionátu také české asociaci hokeje stolního. Prozatím pouze formou informačního e-mailu národním federacím (zápis bude zveřejněn později) bylo potvrzeno, že:

• MS 2017 ve stolním hokeji se uskuteční v České republice (odhlasováno 13 hlasy ze 13) - místo konání bude zveřejněno po hlasování valné hromady ČASG, které proběhne v sobotu 25. dubna v rámci Czech Open. Kandidáty jsou Praha a Liberec. 
• Po červnovém světovém šampionátu v ruském Petrohradu skončí ve svých funkcích dosavadní výkonný výbor ITHF v čele s prezidentem Axelsenem. Nově zvolený výkonný výbor bude fungovat ve složení Simon Thomas (prezident), Mykhaylo Shalomayev (generální sekretář), Edgars Caics (dozor nad pravidly), Martin Arenlind (ředitel mezinárodních turnajů) a Eric Krol (kontaktní osoba za severní Ameriku). 
• Současně s výkonným výborem dojde k obměně výboru právního, v němž po MS v Petrohradu zasednou Intars Zubeckis, Bjarne Axelsen a Rolf Locher. 

V nejbližších týdnech plánujeme uvést rozhovor s nově zvoleným prezidentem ITHF, kterým se stal Simon Thomas, pravidelný účastník turnajů Českého poháru.

Milovický turnaj, kterému táhne na čtvrtstoletí, vyhrál Zdeněk Matoušek ml.

Jak kdosi trefně poznamenal při včerejším zahájení, v době, kdy do městečka u Lysé nad Labem poprvé zavítal Český pohár, mnozí ze současných hráčů ještě ani nebyli na světě. Platí to například pro dva české reprezentanty, kteří se včera umístili v první desítce - Patrika Petra a Filipa Hamáčka. Stejně tak je ale pravdou, že hned šest účastníků včerejšího turnaje nechybělo ani 20. března 1993, ani 11. dubna 2015: mezi tyto symboly české Stigy se řadí Pavel Plešák, Honza Dryák, Tereza Krausová, David Šmíd, Zbyněk Pilař a hlavně domácí pořadatel Pepa Kraus, kterému za 23 milovických ročníků a jedno mistrovství republiky patří zasloužený obdiv.

Ukazuje se, že na současnou situaci české Stigy lze hledět dvěma způsoby: dá se oprávněně naříkat nad tím, že není příliš nových hráčů, kteří by převzali kormidlo po starší generaci, nebo se dá žasnout nad tím, kolik času a energie starší generace věnovala sportu, se kterým tráví víkendy už téměř čtvrtstoletí. Právě tento osobní příklad může nové hráče a pořadatele inspirovat víc než cokoli jiného. Je proto moc dobře, že tyto borce stále máme nejen na fotkách, ale i na turnajích. 

 Soutěžní foto č. 1: sestava z prvního turnaje v roce 1993 na včerejším turnaji

Kryštof Lebl na stupních vítězů a tradičně úspěšná Žabka
Výsledkový servis z turnajů zajišťují oficiální asociační stránky www.stolnihokej.cz, které tento blog nemá v úmyslu jakkoli zdvojovat. Za zmínku ale rozhodně stojí, že po třech letech se na stupně vítězů opět podíval Kryštof Lebl, který na své cestě pavoukem play-off vyřadil svého jmenovce Herolda, již zmiňovaného Jana Dryáka, Michala Hviždě a ve finále sehrál tři velmi vyrovnané zápasy se Zdeňkem Matouškem ml., kterému podlehl 1:3.

Ve finále skupiny B zvítězil Jiří Chylík nad Milošem Ševrem a skupinu C ovládl Jindřich Petr před Samuelem Hánou. Na mezinárodním turnaji Czech Open, který se koná v Praze již za necelé dva týdny, se uzavře nominace na mistrovství světa 2015 v ruském Petrohradu. Zároveň se také rozhodne o tom, které ze dvou kandidujících českých měst (Liberec a Praha) bude světový šampionát hostit za dva roky. Všechny kluby proto prosíme o důkladné zvážení obou variant, případné dotazy směřujte do pátku 17. dubna 2015 na asociační diskuzi.  

Nejúspěšnějším klubem byla v Milovicích HCS Žabka Praha, 

která měla v závěrečném play-off pětičlenné zastoupení

 

---

Fotosoutěž o startovné na Czech Open
Kromě výše uvedené fotografie původní milovické sestavy se do soutěže o startovné na Czech Open zapojila také fotografie, která demonstruje dvojité zapálení hráčů (kamna + slunce) a fotografie, která dokumentuje "vynikající práci Bedřicha Pomahače". Hlasovat pro tyto fotky můžete do pátku 17. dubna do 20:00 prostřednictvím formuláře, který vidíte vpravo na postranním panelu hlavní stránky blogu.       

Soutěžní foto č. 2: žhavá milovická kamna a turnaj v plném proudu

Soutěžní foto č. 3: vynikající práce Bedřicha Pomahače

      

Neoficiální podklady ke kandidatuře Prahy a Liberce na pořádání MS

Přestože teprve zítra v rámci polední přestávky turnaje v Milovicích dojde k oficiální prezentaci obou měst, která by chtěla pořádat mistrovství světa ve stolním hokeji 2017, mnohým zástupcům klubů i členům výboru přišly na e-mail neoficiální podklady. Můžete si je prohlédnout zde:

• Liberec - Miloš Ševr
• Praha - Filip Hamáček

Pošlete fotku z Milovic a start na Czech Open můžete mít zdarma

Abychom trochu oživili fungování asociačního webu, rozhodli jsme se kromě oficiálních webových stránek www.stolnihokej.cz spustit také tento blog, na kterém budeme soustředit fotky a reportáže z turnajů, zajímavé články i výběry z klubových webů. Cílem celé této iniciativy je oživit profil asociace na internetu, zlepšit informovanost stávajících hráčů stolního hokeje a také přilákat více nováčků.

Pro začátek jsme připravili fotografickou soutěž, která jejímu vítězi umožní start na Czech Open zdarma. Jak na to? Stačí mobil, tablet, fotoaparát nebo jakýkoli jiný způsob pořizování fotek - a originální myšlenka.

Zadání soutěže: na sobotním turnaji v Milovicích (11. dubna) pořiďte fotku, která pro vás osobně nejlépe vystihuje Milovice jako místo konání turnaje ve stolním hokeji. Může se jednat o čistě soukromou věc, díky které si na Milovice pamatujete, nebo o něco, co odlišuje Milovice od ostatních turnajů Českého poháru. Fotku zašlete nejpozději do 12. dubna do 20:00 na bsebudejovice@gmail.com - je možno připojit také stručný popis (zdůvodnění vašeho výběru).

Všechny zaslané fotografie budou vystaveny v turnajové fotogalerii a v týdnu od 13. dubna bude probíhat hlasování o nejlepší z nich mezi čtenáři tohoto webu. Autor vítězné fotografie bude moci startovat na Czech Open v Praze 25. dubna zadarmo. Rádi bychom tímto způsobem vykročili k lepší prezentaci stolního hokeje na internetu, nicméně nejméně do konce sezóny budeme blog vylaďovat - prosíme vás proto o strpení a o podněty ke zlepšení :-)  

---

Český pohár v Milovicích je turnajem s velmi dlouhou tradicí - pohárové turnaje sem zavítaly více než dvacetkrát v historii. Nejúspěšnějším hráčem na milovické půdě je Lukáš Turoň, který zde triumfoval sedmkrát. Loňského turnaje se zúčastnilo 64 hráčů, vítězem se stal Yevhen Levdansky.